Sběratelství, kaktusaření, zahradničení, vyšívání, putování v přírodě...

ACANTHOCALYCIUM VIOLACEUM

 

Výskyt: Pochází z Argentiny, kde roste ve výškách kolem 1000 m n.m.

Charakteristika: Jeho stonek je kulovitý až ploše kulovitý, někdy se ve stáří protahuje do sloupku a dosahuje velikosti kolem 15 cm. Areoly jsou bílé a trny bledě žluté. Má světle fialové nálevkovité květy dosahující velikosti 7 cm. 

Pěstování: Pěstování je snadné, rostlina snáší polostín a na jaře nás překvapí bohatstvím květů se zajímavou fialovou barvou. Kvetení se dočkáme u asi pětiletých rostlin. Letní umístění pod volným nebem ocení tvorbou silného a hustého žlutého otrnění. Zálivka může být i bohatší, občasné přihnojení není na škodu. Teploty zimování od 0 do 10°C, při teplotách nad 10°C se probouzí, snaží se růst a snadno se deformuje. V nejteplejších týdnech v době vegetace (červenec, srpen) se dostává do vegetačního klidu, proto je nutné zastavit zálivku.




ASTROPHYTUM ASTERIAS

 

Výskyt: Tahle nádherná rostlina byla objevena už v roce 1843. Poté se rostliny v Evropě i v Americe ztratily a byly marně hledány. Až v roce 1923 byly znovu nalezeny ve státě Tamaulipas v nízkých pobřežních lesích pod akáciemi v náplavech oblázků a v rozpadlých horninách. Astrophytum asterias obývá lokality v rovinách nebo mírných svazích na úrodných půdách. Je to oblast s celoročně vyššími teplotami a dešťovými srážkami nad 700 mm za rok. Horní plocha stonku kopíruje povrch terénu a někdy je navíc pokryta prachem, takže rostlina je dobře maskována.

Charakteristika: Význam druhového jména je podoba s mořskou hvězdicí. Má ploše kulovité tělo, pokryté bílými až nahnědlými vločkami. Dospělé rostliny dorůstají nejvýše 6 – 8 cm výšky a dosahují průměru 10 – 20 cm. Má 5 - 8 velmi plochých terčovitých žeber, mezi nimi mělkou brázdu, jsou známy i jedinci se 4, 3 i jen 2 žebry (patří k nejhledanějším a nejdražším sběratelským objektům). Plstnaté areoly jsou bez trnů a na temeni produkují květy. Široce trychtýřovité květy bývají asi 3 cm vysoké, ale až 7 cm široké, světle žluté s tmavším až karmínovým středem. Měchýřkovitý plod zraje během měsíce, pak je suchý, nedužnatý, semena až 2 mm velká, černohnědá, člunkovitého tvaru.

Pěstování: V době růstu dostatek vláhy a pravidelná zálivka, v zimě úplné sucho. Výsevy se daří celkem bez problémů, semena dobře klíčí i po několika letech. Choulostivé semenáčky se doporučuje po několika týdnech naroubovat, po překonání „stadia dětských chorob“ se obvykle sejmou z podnože a zpětně zpravokořeňují, rostliny pak dobře rostou, kvetou a plodí, zejména tehdy, když jsou naroubovány, např. na Echinopsis. Kvete opakovaně několikrát během jara a léta.

Pozn.: Druh byl zařazen mezi rostliny ohrožené vyhynutím.

 

 

 

ASTROPHYTUM MYRIOSTIGMA

 

Výskyt: Roste na velkém areálu středomexické náhorní plošiny Anáhuak ve státech San Luis Potosí, Nuevo León, Tamaulipas na vápencových pahorcích. Jsou to oblasti s nízkými srážkami, porostlé suchým matorálem s mnoha růžicovitými sukulenty, kaktusy a drobnolistými akáciemi. Tento rod vyhledává ochranu této vegetace a sídlí v koloniích pod keři. Z celého areálu rozšíření známe několik variet, které se liší jak tvarem a počtem žeber, tak pokryvností vloček na pokožce a nakonec i velikostí květů.

Charakteristika: Kulovitý až sloupovitý kaktus se 4 – 9 žebry, dosahuje průměru až čtvrtinu a výšku i přes polovinu metru, ve stáří dolní část těla dřevnatí, světlezelená pokožka je hustě pokryta bílými vločkami, areoly jsou beztrnné. Květy vyrůstají na temeni v nejmladších areolách, jsou 3 – 6 cm velké, hedvábně žluté a lesklé, bez načervenalého jícnu. Rozpukavý plod obsahuje velká člunkovitá semena, která zrají během několika týdnů.

Pěstování: Pro pěstování je vhodný skleník, skleníček před okny nebo pařeniště. Vyžaduje hodně tepla a slunce v době růstu, nepravidelnou zálivku, propustný, nejlépe minerální substrát a přezimování při teplotách okolo 10°C, zcela nasucho. Množení je možné pouze výsevem semen, která si uchovávají životnost nejméně 5 let. Klíčení čerstvých semen probíhá velmi rychle, mnohdy postačí 2 až 3 dny. Semenáče kvetou asi za 3 – 5 let, opakovaně po celé vegetační období. Snadno se kříží s jinými druhy rodu, potom také lépe rostou, často však jsou ale neplodní.

 

 

 

ASTROPHYTUM ORNATUM

 

Výskyt: Vyskytuje se nejjižněji ze všech druhů, v kamenité a skalnaté oblasti, zahrnující části mexických států Hidalgo a Querétaro.

Charakteristika: Název ornatum znamená ozdobný. Zpočátku kulovité tělo s průměrem do 30 cm se později prodlužuje do sloupu, který je až 1 m vysoký. Tmavozelená pokožka je hustě poseta našedlými vločkami, které tvoří obrazce a pruhy. Osm poměrně vysokých a ostrých žeber je ozdobeno v areolách svazkem až deseti třícentimetrových hnědavých trnů. Na temeni rostliny vykvétá často několik kanárkově až citrónově žlutých, velkých květů najednou. Podlouhlý plod obsahuje velká hnědá člunkovitá semena, která velmi dobře klíčí, což lze obecně říci o všech astrofytech. Tento druh sice kvete později než ostatní astrofyta, zato pak bohatě. Jeden nebo více květů potom úplně zakrývá celé temeno dospělé rostliny.

Pěstování: Je velmi odolný za vegetace i v době klidu, proto je také nejčastěji pěstovaný. V kyselém humusu rychle ztrácí kořeny a brzy hyne, proto jej pěstujeme v neutrální až mírně zásadité půdě. Semenáče vytvářejí silné kůlovité kořeny, rychle narůstají, první květy zakládají až po více letech, asi za 7 – 8 let, většinou však po delší době. Zimování při teplotách 5 – 10°C.

 

 

 

CEPHALOCEREUS SENILIS

 

Výskyt: Sloupovitý kaktus roste ve středním Mexiku, ve známém „údolí starců“, kde na úbočích jsou vidět tisíce několik metrů vysokých, stříbřitě šedých sloupů. Rozšířen je v povodí Rio Moctezuma v soustavě spletitých, dlouhých a hlubokých údolí ve státě Hidalgo a okrajově i Querétaro, v nadmořských výškách do 1700 m. Nejznámější lokalitou je Barranca de Venados, kde existují nepřehledné lesy těchto obrů.

Charakteristika: Druhové jméno znamená stařecký. Kmen je vysoký 12 – 15 m a dorůstá až 50 cm šířky, žeber lze napočítat 20 – 30, areoly jsou vybaveny až 12 cm dlouhými, stříbřitě bílými, splývajícími vlasy, později narůstají i 3 – 4 cm dlouhé jehlovité středové trny. Jejich semenáče jsou velmi atraktivní, díky tomu, že jsou zahaleny do bělostných „vlasů“. Po dosažení výšky 5 m se zakládá v temeni postranní cefálium, ze kterého vyrůstají nažloutlé noční květy, velké asi 7 cm. Vejčité červené až namodralé plody jsou až 5 cm velké, zcela holé nebo mají na povrchu několik hladkých šupin. Jsou dlouho ukryté v husté vatě cefália, vysouvají se až po dozrání. Obsahují asi 2 mm velká semena kapkovitého tvaru s hladkou, lesklou, černou testou.

Pěstování: U nás nikdy nezakvetou, ale přesto jsou chloubou mnoha sbírek. Jejich pěstování není složité. I když semenáčky a mladší rostliny jsou choulostivé a vyžadují opatrnost při zalévání, pěstování ve velmi propustném minerálním substrátu a na plném slunci není obtížné. Rychlým růstem a silným stonkem se odvděčí za pravidelnou zálivku po celé období vegetace s občasným přihnojením některých z plných hnojiv (Wuxal, Kristalon – plod a květ). Letní umístění co nejteplejší, možno i přistíněné, dostatek slunečního světla. Zimování raději teplejší, neklesající pod 10°C, lépe kolem 15°C, je nutné sucho a světlo. Aby se neohrozila tvorba krásných bílých vlasů, je nutné se vyvarovat postřiku.

 

 

 

CLEISTOCACTUS STRAUSII

 

Výskyt: Roste v jižní Bolívii, ve výškách okolo 1700 m n.m.

Charakteristika: Sloupovitý kaktus s listově zeleným tělem má válcovité, větvené stonky, často roste keřovitě až stromovitě, nepoléhá tak jako ostatní druhy. Žebra jsou přímá, nevýrazná, jsou porostlá hustými (až 40 trnů v areole), krátkými, sněhobílými, stříbřitými, žlutavými i načervenalými vlasovými trny, což zvyšuje jeho atraktivitu. Kvete 8 – 9 cm1 cm, výrazný je na nich zbytek zaschlé svrchní části květu, jsou porostlé šupinami, často i tmavými kudrnatými nebo splývavými vlasy. Semena kulovitého tvaru jsou velká 1 mm, s matnou černou testou. dlouhými, červenými až oranžovými nebo i tmavokarmínovými květy s fialovým nádechem, vyrůstajícími ve velkém počtu, s charakteristickým (zygomorfním) tvarem, jsou zahnuté dolů, tyčinky a pestík vyčnívají ven. Plody kulovitého tvaru jsou velké asi

Pěstování: Je to horská rostlina, která vyžaduje teploty zimování mezi 5 – 10°C. Není citlivý na případné pěstitelské přehmaty, snáší vyšší vlhkost a chladnější umístění, dobře prosperuje ve volné kultuře. Od jara do podzimu požaduje teplotu kolem 15°C. Jen za opravdu horkého počasí se doporučuje mírné zastínění. Od jara do pozdního léta jej přihnojujeme jedenkrát měsíčně hnojivem se zvýšeným množstvím draslíku. Přesazujeme každé jaro. Semenáče do květu dospívají poměrně pozdě, většinou až po 7 a více letech, pak kvetou pravidelně a plodí po opylení cizím pylem dostatek semen. Dospělé a květuschopné rostliny je vhodné dále množit vegetativně řízkováním, protože každý oddělek je vlastně dospělý a může kvést.

 

 

 

ECHINOCACTUS GRUSONII

 

Výskyt: Domovem tohoto kaktusu jsou středomexické státy od Hidalga až po San Luis Potosí, kde se vyskytuje v kaňonech řek, které se zařezávají do náhorních plošin, kde je o něco tepleji než nahoře na plošinách. Vyhovují mu vápencová podloží a pukliny skal, kde se nahromadila humusem bohatá půda.

Charakteristika: Nejpopulárnější kulovitý kaktus v našich sbírkách. V přírodě je vážně ohrožen. Kulovitý, až 1,3 m velký stonek se svěže zeleným povrchem je rozčleněn na 30 i více žeber. Husté, dřevité trny zlatožluté barvy jsou dlouhé až 5 cm a zdobí rostlinu jako sluníčko. Tato zlatožlutě otrněná koule v přírodě dorůstá velkých rozměrů, ale ve sbírkách roste poměrně pomalu. Mladé semenáče, oblíbené u každého pěstitele, mají asi 20 žeber a růstem se jejich počet zvyšuje. Květy jsou velké asi 5 cm, obalené hnědými šupinami. Válcovité plody jsou dlouhé asi 2 cm. Lesklá hnědočerná semena jsou velká asi 1,5 mm a zrají za několik měsíců. Kvést začíná, až dosáhne šířky přes půl metru, u nás však kvete jen ojediněle.

Pěstování: Při pěstování nečiní potíže a pro své zlaté otrnění nechybí snad v žádné sbírce. Zimování od listopadu do března při 5 - 10°C, v naprostém suchu. V době vegetace dobře snáší bohatou nárazovou zálivku s občasným přihnojením, umístění na celodenním plném slunci není podmínkou, dobře roste i v polostínu. V kultuře však vyžadují maximum slunečního záření. Množí se snadno a rychle výsevem semen. Sázíme do běžných půdních směsí.

 

 

 

 

 

Přeji krásný den a ráda vás tu zase uvidím.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one